KontaktyHistorieFotogalerie

Klášter

Kostel

CZ EN   >>

 

Z historie dominikánského kláštera ve Znojmě

Klášter dominikánů ve Znojmě patří k původně gotickým stavbám datovaným do 13. století. Historicky vznikl paralelně se stavbou přilehlého kostela Nalezení Svatého Kříže.

Založení a rozvoj kláštera

Klášter s kostelem byl vystavěn na okraji historického jádra města, v tzv. První ze čtyř čtvrtí, na které bylo Znojmo rozděleno. Ta se nacházela mezi Českou ulicí a Dolní branou. Klášter stojí v její horní části na rozhraní dnešní Dolní České a Kovářské ulice, která ústila do Východním nebo též Střední brány městského opevnění. Vzhledem k městskému opevnění se klášter rozkládal těsně u hradeb, jak bývalo u žebravých řádů zvykem, zde mezi branou Východní a Křížovou věží, která byla opatřena malou brankou. Dnes se dochovaly jen její zbytky. U Východní brány (dnes ústí Kovářské ulice na Komenského náměstí) začínala tzv. Brněnská cesta.

Vzhledem k ničivým požárům, které klášter postihly, nedochoval se (kromě nepatrného počtu donátorských listin z poč. 15. století) ani původní archiv ani nejstarší knihovna.

Nápis nad klášterní branou z roku 1728 uvádí rok 1222, jako rok založení a jako zakladatele krále Přemysla Otakara I. (1197-1230). Do tohoto období také spadá jméno prvního znojemského převora Humberta, pohřbeného prý v Opoli v Polsku.

Údaj však pochází až ze spisu převora Dominika Steisse z roku 1752. V té době se vyskytují i jiné datace, jako 1250 či 1260, ovšem tendenčně vztažené k historicky nedoloženým předkům rodu pánů Krabiců z Vejtmile. Legenda připisující zakladatelský čin samotnému sv. Hyacintovi (Jackovi) Odrowazovi udává rok 1222, spojujíc tak jeho vznik s Hyacintovou misií na Moravě (kolem 1218-1220). Vzhledem k tomu, že by však tím pádem klášter byl starší než samo město (1226), nezdá se tato hypotéza svým datováním být příliš pravděpodobná. Další legenda pak dokonce výslovně říká, že přestože sv. Hyacint sice Znojmo navštívil, zde kázal a našel tu i pramen vody, klášter však - navzdory proseb obyvatel - nezaložil. Je však velmi pravděpodobné, že založení znojemského kláštera, podobně jako i jiných moravských konventů, vzešlo právě z jeho popudu. Svatý Hyacint zemřel roku 1257 v Krakově.

Nejpravděpodobnější rok, jako rok založení kláštera je  rok 1230. Ačkoli totiž některé z pozdějších dokumentů výše uvedené domněnky znaly, uvádí nadále jako rok založení letopočet 1230. Toto tvrzení podporují i další skutečnosti. Jedou z nich je konečné povýšení Znojma na město Přemyslem Otakarem I. 19. 9. 1226 a založení kláštera téhož řádu v Brně roku 1229. Bývalo zvykem, že mendikantské (žebravé) kláštery byly zakládány velice brzo po založení města. Podobně tak i kvardián znojemských minoritů je písemně doložen roku 1239. Další, ovšem až pozdější zpráva říká, že král Přemysl Otakar I. věnoval dominikánům za účelem stavby kláštera s kostelem pozemek na tzv. Husím vršku ("Gänsehügel"), což má být místo totožně s dnešní polohou kláštera. Název však jakoby připomínal ještě dobu před stavbou zděného městského opevnění, které bylo započato roku 1260. Dále pak listina téhož panovníka z roku 1226 týkající se pozemků ve Znojmě, klášter ještě nezná, zato listina jeho nástupce krále Václava I. (1230 - 1253) z roku 1243 vydaná v prosinci na hradě Křivoklátě ve prospěch znojemského duchovního (plebána) od sv. Michala už uvádí jméno dominikánského převora Zachariáše a dvou bratří Antonína a Gotfrída. Je to nejstarší dnes známá písemná zmínka o znojemských dominikánech. Zpochybňování příslušnosti jmenovaných řeholníků ke znojemskému konventu (M. Plaček) kvůli velké vzdálenosti hradu Křivoklátu od Znojma, se nezdá opodstatněné. Přestože se událost stala na Křivoklátě, šlo o potvrzení dokumentu, který se týkal kněze znojemského a navíc mezi svědky je hned po jmenovaných dominikánech uveden rovněž jako svědek "znojemský purkrabí Boček", švagr sv. Zdislavy z Lemberka a horlivý dobrodinec klášterů. Je-li pak snad tentýž převor Zachariáš zmiňován roku 1246 jako pražský podpřevor, nejde o nic neobvyklého. Tyto úřady se od počátku řádu střídaly po několika málo letech i mezi jednotlivými kláštery. Je zajímavé, že jména dominikánských řeholníků Gotfrída a Zachariáše se v objevují ve společnosti krále Václava i královny Kunhuty ještě řadu následujících let (M. Jakubička).

Přestože už dnes nemáme vyčerpávající zprávy o datu založení a historických počátcích kláštera, je nesporné, že tento klášter je na Moravě jedním z nejstarších konventů, kde se dominikáni přes všechny války a bouře udrželi od samého počátku až do našich dob. Stavební památky jsou zde doloženy převážně od začátku 14. století, ale i stavební činnost už ve století 13. je zde jistá.

Vzhledem k tomu, že sv. Albert Veliký vizitoval v 2. pol. 13. století i české konventy, navštívil pravděpodobně i Znojmo. Z této doby se v klášteře dochoval především kapitulní sál s několika raně gotickými okny a několik kružeb v severní části ambitu z téže doby. Podobně i slavný německý mystik a teolog Mistr Eckhart, jako provinční vikář vizitoval roku 1307 i české a moravské konventy, zavítal zřejmě i do zdejšího kláštera. Roku 1383 během svého ročního pobytu v české provincii vizitoval znojemský klášter snad i tehdejší magistr řádu (1380-1399) blahoslavený Raymund z Capuy, zastánce přísné reformy řeholního života a zpovědník svaté Kateřiny Sienské, Učitelky Církve. Jisté je, že Znojmo dalo v této době nové dominikánské provincii českého provinciála Mikuláše ze Znojma (1394-1405).

Klášterní hospodářství

Přestože dominikánský řád žije podstatně z dobrovolných příspěvků a z duchovenské práce vlastních členů a řadí se tak k řeholím mendikantským neboli žebravým, bylo v následujících století po založení řádu, faktické žebrání církevními zákony zakázáno a naopak bylo povoleno společné vlastnění některých nemovitostí, jejichž výnos má umožnit řeholníkům nejen obživu, ale i jistou ekonomickou nezávislost, která by je disponovala k volnějšímu pěstování věd a podpory umění. A tak už 1461 byl zakoupen statek v Martinicích od pana Jindřicha z Lipé, nejvyššího maršálka a pána na Moravském Krumlově.

autor: fr. Efrém Jindráček OP